Klíště obecné

(Ixodes ricinus)

Klíště obecné žije na celém území naší republiky s výjimkou nejvyšších hor.Setkáváme se s ním nejčastěji na křovinatých zastíněných místech, zejména na okrajích lesů, parků, ale také v městské zeleni. Délka vývoje je několik měsíců až let. Samička vypouští 2000 - 3000 vajíček. Larvy vydrží bez potravy až 500 dnů, dospělci až 800 dnů! Maxima výskytu jsou v květnu a září. Klíště se živí krví teplokrevných obratlovců. Hostiteli jsou především drobní hlodavci, středně velcí savci a velká lesní zvěř v závislosti na vývojové fázi klíštěte. V osídlených oblastech napadají i domácí zvířata, je závažným problémem při pasteveckém chovu dobytka.. Může být významným přenašečem některých závažných onemocnění jako jsou klíšťová encefalitida, lymeská nemoc, Q-horečka atd. Klíště se nepřisává ihned a proto můžeme předcházet přisátí. 2 - 3 x denně se prohlédnout a nepřisáté jedince odstranit. Přisáté klíště s snadno odtrhne v prvních 3 - 5 hodinách. Klíště vytahujeme viklavým a kývavým pohybem. Tradované tvrzení, že je klíště snadné odstranit šroubovým pohybem není správné. Při tomto postupu se snáze přetrhne nebo rozmačká.

Komár pisklavý

(Culex pipiens)

4 - 5 mm velký komár s jedním párem křídel a tupě zakončeným zadečkem. Vyskytuje se poblíž lidských obydlí kde samičky velmi agresivně napadají člověka a sají krev. Samečkové se živí rostlinným nektarem a larvy se vyvíjejí ve vodě zavěšeny k hladině dýchací rourkou. Vyvíjí se v kalužích, bazénech, sudech na dešťovou vodu, ale i ve vlhkých sklepeních a suterénech, či v rozvodech tepla a vody. Z těchto důvodů se mohou vyskytovat i v chladném období. V našich podmínkách se nejčastěji setkáváme ještě s rody anopheles a aedes. Společná pro komáry je vazba na vodu a možnost nasátí krve. Komáři rodu anopheles jsou obávanými přenašeči malárie v endemických oblastech. Dále mohou přenášet žlutou zimnici, dengue, filariózy, virové encefalitidy. Ve středoevropských podmínkách se však většinou jedná "pouze" o nepříjemný, bodavý, krev sající hmyz.

Štěnice domácí

(Cimex lectularius)

Plochá, červenohnědá, 4 - 8 mm dlouhá. Ve dne se ukrývá ve štěrbinách, v nábytku, zvláště v postelích, za obrazy atd. V noci vyhledává spící lidi a saje na odkrytých částech těla. Na kořist se může spouštět i ze stropu.Samička štěnice klade postupně až 500 vajíček. Vývoj trvá 2 - 16 měsíců v závislosti na teplotě. Dospělé štěnice vydrží déle než rok hladovět, snášejí teplotu až do -17°C. Bodnutí štěnice vyvolává na kůži silně svědící zarudlé pupence. Štěnice mohou přenášet bakterie sněti slezinné, tularémie, moru, paratyfu. V běžných podmínkách však tyto nemoci nepřenáší. Výskyt u nás není častý. Zdrojem šíření jsou hlavně některá společná ubytovací zařízení, sklady starého nábytku a jednotlivé rodiny s nižší hygienickou úrovní, které zavlékají štěnice s nábytkem do nových domů.

Blecha obecná

(Pulex irritans)

Některé druhy blech žijí trvale v obydlí lidí a sají jejich krev. Je to především blecha obecná. Tento druh se může vyskytovat hromadně v zanedbaných nebo jen občas navštěvovaných obydlích. S domácími zvířaty se do bytů dostávají blecha psí, blecha kočičí, blecha ptačí, které mohou příležitostně sát na člověku. Blechy se zdržují především ve škvírách v podlaze, pod koberci, v peleších a příbytcích domácích zvířat, ve špíně a prachu v obydlích. Dokáže až rok hladovět. Samička klade až 400 vajíček. Larvy blech se živí zbytky organických látek a trusem dospělých blech obsahujícím nestrávenou krev. Vývoj blechy trvá většinou 4 - 6 týdnů.

Veš šatní

(Pediculus humanus)

Bělavý 2 - 4 mm velký hmyz oválného, bezkřídlého těla se silnýma nohama uzpůsobenýma k držení se vláken. Veš šatní se zdržuje v ošacení člověka, v pokrývkách, lůžkovinách apod. Je významným přenašečem skvrnitého tyfu. Její rozšíření je závislé na úrovni osobní hygieny populace. K masovému výskytu dochází během válečných nebo živelných událostí, kdy dochází k poklesu hygienické úrovně. Podobným druhem je Veš dětská (Pediculus capitis). Cizopasí na člověku, zejména na dětech předškolního a školního věku; více bývají postiženy dívky. Tráví celý život ve vlasech člověka, kde saje krev a prodělává celý vývoj. Mimo tělo dokáže přežít jen několik hodin. Samička klade asi 140 - 170 vajíček. Hnidy připevňuje u kořene vlasu a celý vývoj trvá 15 - 20 dnů. Přelézání  a bodnutí svědí, škrábáním se mohou ranky zanítit

Zákožka svrabová

(Sarcoptes scabiei)

Cizopasný roztoč způsobující svrab (prašivinu). Samičky lezou po kůži, během několika minut se do ní zavrtávají a ve spodních vrstvách kůže si razí chodbičky, ve kterých každý den kladou 1 až 2 vajíčka. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Zákožka napadá především oblasti mezi prsty rukou, zápěstí a předloktí, pohlavní orgány, hýždě a podbřišek. Škrábáním svědících míst může do vzniklých ranek pronikat sekundární infekce.