Roztoč moučný

(Acarus siro)

Typický představitel roztočů vyskytujících se v potravinách. Je drobný 0,3 - 0,6 mm velký, bělavý, obrvený. Žije ve skladovaném obilí, mouce, ovesných vločkách, těstovinách koření, olejninách, bylinách, na sýrech i v sušeném ovoci atd. Znehodnocují produkty nejen žírem, ale i pachem. Roztoči obecně potřebují k životu vlhčí prostředí (> 14 %). dalšími roztoči v potravinách mohou být roztoč zhoubný, sýrový, ničivý, domácí a další. Někteří mohou být mezihostiteli tasemnic, přenášet na těle bakterie a sami působit alergie. Roztoči vytvářejí klidové vývojové stadium zvané hypopus, které jde jen velmi obtížně zahubit. Dalšími hojnými druhy jsou roztoč zhoubný, roztoč ničivý, roztoč domácí, roztoč sýrový atd.

Klíště obecné

(Ixodes ricinus)

Klíště obecné žije na celém území naší republiky s výjimkou nejvyšších hor.Setkáváme se s ním nejčastěji na křovinatých zastíněných místech, zejména na okrajích lesů, parků, ale také v městské zeleni. Délka vývoje je několik měsíců až let. Samička vypouští 2000 - 3000 vajíček. Larvy vydrží bez potravy až 500 dnů, dospělci až 800 dnů! Maxima výskytu jsou v květnu a září. Klíště se živí krví teplokrevných obratlovců. Hostiteli jsou především drobní hlodavci, středně velcí savci a velká lesní zvěř v závislosti na vývojové fázi klíštěte. V osídlených oblastech napadají i domácí zvířata a lidi, je závažným problémem při pasteveckém chovu dobytka.. Může být významným přenašečem některých závažných onemocnění jako jsou klíšťová encefalitida, lymeská nemoc, Q-horečka atd. Klíště se nepřisává ihned a proto můžeme předcházet přisátí. 2 - 3 x denně se prohlédnout a nepřisáté jedince odstranit. Přisáté klíště s snadno odtrhne v prvních 3 - 5 hodinách. Klíště vytahujeme viklavým a kývavým pohybem. Tradované tvrzení, že je klíště snadné odstranit šroubovým pohybem není správné. Při tomto postupu se snáze přetrhne nebo rozmačká.

Pyroglyphidae

Typický zástupce roztoče žijícího v blízkosti člověka a na člověku. Koncentruje se především v lůžkách, kde jejich množství může až stonásobně převyšovat množství nalezené v ostatních částech domácnosti. Živí se hlavně kožními šupinkami člověka, mikroorganizmy a houbami (plísněmi), ale i organickými látkami ze zásob potravin. Potravu zde nalézají v hojné míře protože člověk ztrácí denně až 1 g šupinek. Toto množství může vyživit až 1 milión roztočů. Vedle rodu Pyroglyphidae tvoří podstatnou část roztočů v domácím prachu rody Dermatophagoides, Euroglyphus. Početnost populace a druhová rozmanitost roztočů závisí na materiálech lůžkovin, prostředí, návštěvnosti místnostní, větrání, hygienických návycích, ale zejména na vlhkosti. Obecně lze říci, že roztoči se raději zdržují v lůžkovinách přírodního původu jako jsou peří, vlna, sláma, mořská tráva, žíně, není to však pravidlem. Například v komůrkách molitanu se snadno zachytávají kožní šupinky a roztoči se úspěšně množí i zde. Roztoči jsou původcem alergií a někteří dokonce mohou napadat člověka a působit silně svědící, kopřivkovité vpichy. Jsou významným problémem v sociálních a zdravotnických zařízeních, kde jsou alergičtí pacienti hospitalizováni

Zákožka svrabová

(Sarcoptes scabiei)

Cizopasný roztoč způsobující svrab (prašivinu). Samičky lezou po kůži, během několika minut se do ní zavrtávají a ve spodních vrstvách kůže si razí chodbičky, ve kterých každý den kladou 1 až 2 vajíčka. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Zákožka napadá především oblasti mezi prsty rukou, zápěstí a předloktí, pohlavní orgány, hýždě a podbřišek. Škrábáním svědících míst může do vzniklých ranek pronikat sekundární infekce.